Institut udělení čestného měšťanství, později čestného občanství využívali představitelé Dolního Bousova s rozvahou. Část oceněných tvoří osoby, které se zasloužily o rozvoj a propagaci města či regionu a část politici celorepublikového významu. Podívejme se, komu bylo čestné měšťanství či občanství uděleno. Mimochodem – nikdy v historii města nebylo odejmuto.
Seznam čestných občanů aktuální k 10. 4. 2026:
Dr. Julius Grégr, zakladatel a redaktor Národních listů a Dr. Karel Klaudýn, jeho obhájce v soudním procesu. Uděleno 27. 6. 1862.
Josef Špinka, ředitel cukrovaru a 1. rada města za zásluhy o rozvoj Dolního Bousova. Uděleno 21. 7. 1887.
Jiří, kníže z Lobkovic, uděleno k 70. narozeninám za zásluhy o českou samosprávu dne 13. 5. 1905.
Jindřich Gustav Maštálka, říšský a zemský poslanec. Za zásluhy o rozvoj regionu jmenován čestným měšťanem 18. 8. 1907.
- G. Masaryk, Karel Kramář, Václav Klofáč, Gustav Habrman, František Staněk a Vlastimil Tusar – členové prozatímní vlády a spisovatel Alois Jirásek. Čestné občanství uděleno 11. 12. 1918.
Jan Kulhánek, ředitel školy, kronikář. Uděleno za zásluhy o město 19. 11. 1927.
František Havlík, okresní starosta, uděleno za zásluhy o rozvoj soboteckého okresu 13. 3. 1928.
Tomáš Garrigue Masaryk, zakladatel státu a president. Uděleno k jeho 85. narozeninám 6. 3. 1935.
Josef Halbich, dlouholetý zastupitel a člen městské rady. Uděleno za zásluhy o město 18. 12. 1935.
MUDr. František Vaněk, místní lékař, duše kultury a tělovýchovy mezi válkami, předseda Revolučního výboru v květnu 1945. Uděleno za zásluhy o město 15. 1. 1947.
Karel Lenc, učitel, aktivní hráč hokeje, později funkcionář TJ Jiskra, po r. 1994 starosta obnoveného Sokola. Autor textu V každém domě něco bylo… Uděleno zastupitelstvem 19. 12. 2012.
Sylva Daníčková, herečka, spisovatelka. Uděleno za zásluhy o propagaci Dolního Bousova 18. 3. 2015.
Josef Vynikal, dlouholetý starosta města. Uděleno za zásluhy o rozvoj města a práci v tělovýchově 19. 9. 2018.
Jaroslav Bernart, Učitel, fotograf, sběratel. Obnovil spolu s J. Žďárským a J. Kolátorem zpravodaj Bousovák, autor videokroniky dolnobousovské školy i města. Uděleno za uchování historických dokumentů a dlouholeté fotografické dokumentování akcí ve městě 29. 5. 2023.
____________________________________
Dr. Julius Grégr
- 12. 1831 (Březhrad u Hradce Králové) – 4. 10. 1896 (Dol u Libčic nad Vltavou)
Český novinář a politik, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, zakladatel Národních listů, čestný občan Sobotky a Dolního Bousova.
Uděleno r. 1862
Josef Špinka
Ředitel dolnobousovského cukrovaru a 1. rada města v roce 1886. Čestné občanství dostal za zásluhy o rozvoj Dolního Bousova, konkrétně se jednalo o vydláždění náměstí. O jeho podílu na této akci, která jistě pozvedla úroveň celého města se zmiňuje Josef Valenta ve své kronice: „Dláždění náměstí započalo se roku 1886 z účinlivosti pana řiditele cukrovaru J. Špinky, který z ochoty se svými adjunkty celé náměstí vyměřil a rozpočítal. Kdežto by jiný p. inženýr velkou část peněz požádal za takové měření, pan Špinka tuto práci a nákresy zdarma vykonal, začež jemu vždy za jeho ochotu pro město vykonanou buďtež díky vzdány.“
Uděleno r. 1887
Jiří kníže z Lobkovic
- 5. 1835 (Vídeň) – 21. 12 1908 (Praha)
Jiří Kristián kníže Lobkowicz, uváděn též jako Jiří Kristián kníže z Lobkovic, německy Georg Christian von Lobkowitz byl český šlechtic z rodu Lobkoviců a konzervativní politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů zemské samosprávy Českého království (v období let 1871–1872 a 1883–1907 nejvyšší maršálek Českého království a člen Českého zemského sněmu v letech 1865–1872 a 1883–1907); stoupenec českého státoprávního programu.
Roku 1873 získal mandát v Říšské radě za městskou kurii, obvod Mladá Boleslav, Turnov atd.
Kníže Jiří Kristián vlastnil několik velkostatků v různých částech Českého království, jedním z nich byl i velkostatek Rožďalovice.
Čestné občanství Dolního Bousova mu bylo vedením města uděleno k 70. narozeninám za zásluhy o českou samosprávu.
Uděleno r. 1905
Maštálka Jindřich Gustav
- 2. 1866 (Sobotka) – 9. 9. 1926 (Domousnice)
Vystudoval nižší gymnázium v Jičíně a Československu obchodní akademii v Praze, vzdělání si doplňoval i v cizině (Ženeva). V letech 1888–1908 byl městským tajemníkem v Sobotce, ale svými schopnostmi brzy přesáhl region. V letech 1891–1903 byl zvolen do Zemědělské rady pro Království české, v letech 1897–1918 působil jako poslanec říšského sněmu a v letech 1901–1913 byl i zemským poslancem. Zasloužil se o vybudování železniční tratě Mladá Boleslav – Stará Paka a o regulaci Klenice, založil i Strojní družstvo dolnobousovské. Důležité bylo i jeho působení v České průmyslové bance a ve správní radě Pražské akciové tiskárny. Politicky se hlásil k mladočechům. Za 1. světové války patřil k prorakouským politikům, v roce 1918 odešel z politického života. Žil potom převážně na svém velkostatku Domousnice, který koupil v roce 1917. Sem k němu jezdíval i jeho švagr, poslanec Josef Seifert (1870–1926, Domousnice). Od roku 1893 byl Maštálka jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru. Maštálkovo jméno nesla sobotecká hasičská župa, byl čestným občanem téměř všech obcí soboteckého okresu.
Se jmenováním Gustava Maštálky čestným měšťanem byl problém. Městská rada se usnesla 26. 6. 1907 dát na pořad další schůze městského zastupitelstva návrh na jmenování Maštálky čestným měšťanem. Zastupitelstvo se sešlo 15. 8. 1907 a z 19 přítomných bylo 15 pro, čtyři proti. To nestačilo, neboť bylo zapotřebí 16 hlasů pro udělení čestného měšťanství. Hrozila velká blamáž. Proto již o tři dny později, 18. 8. 1907, se sešlo městské zastupitelstvo opět, tentokrát na základě žádosti osmi členů zastupitelstva. Program byl jediný – hlasovat znovu o Maštálkovi. Z dvaceti přítomných zastupitelů jich 18 hlasovalo pro, dva proti. Maštálka se tak na druhý pokus stal čestným měšťanem Dolního Bousova.
Uděleno r. 1907
Jan Kulhánek
- 6. 1866 (Třebovětice) – 30. 8. 1939
Učitel, kulturní pracovník. Navštěvoval reálku a učitelský ústav v Jičíně, v letech 1919–1927 byl ředitelem školy v Dolním Bousově. Psal zde i městskou kroniku, dirigoval pěvecký sbor Stojmír a byl i jinak veřejně činný.
Uděleno r. 1927
Havlík František
- 1. 1862 (Obruby) – 28. 2. 1938 (Vesec)
Statkář z Vesce, od roku 1899 starosta obce Vesec, v letech 1907–1928 starosta samosprávného okresu soboteckého. Působil i v okresním školním výboru, byl starostou Maštálkovy hasičské župy, předsedou okresního Hospodářského spolku, pracoval i v představenstvu Okresní záložny hospodářské, která měla pobočku v Dolním Bousově na náměstí. V roce 1928 byl jmenován čestným občanem většiny obcí kraje. V roce 1894 krátce redigoval Věstník sobotecký.
Uděleno r. 1928
Josef Halbich
- 5. 1862 (Dolní Bousov) – 26. 2. 1942 (Dolní Bousov)
Cukrář, městský radní, kulturní pracovník. Josef Halbich zasedal prvně v roce 1905 a od r. 1923 nepřetržitě v obecním zastupitelstvu a od r. 1927 v městské radě. Od roku 1926 v místní školní radě, od r. 1923 v akčním výboru „Dětského dne“, ve všech obecních komisích, při vybírání poplatků na trzích a obecních dávek.
V roce 1932 dal k dispozici obci svůj pozemek, aby se zde mohlo vybudovat koupaliště. Potom se mnoho let staral o jeho bezvadný provoz.
Uděleno r. 1936
MUDr. František Vaněk
- 3. 1884 (Třeboň) – 6. 1. 1957 (Praha)
Lékař, po promoci pracoval ve Vídni, v Lublani a v Montfalcone. Po návratu z 1. světové války žil krátce v Turnově a od roku 1920 působil jako obvodní lékař v Dolním Bousově. Byl výborným hudebníkem, působil v pěveckém sboru Stojmír a v Mladoboleslavské filharmonii. Také se zajímal o šachy, o esperanto a působil v různých spolcích a v samosprávě obce. Byl i starostou Sokola, sportoval a zasloužil se o vybudování koupaliště. Za 2. světové války byl krátce vězněn, v květnu 1945 byl předsedou Revolučního národního výboru. Od roku 1946 pracoval v Nové Roli. S manželkou Emou (1888–1962) měl tři dcery – Sylvu Daníčkovou, Alenu Čepovou a Svatavu Vlčkovou.
Uděleno r. 1947
Daníčková Sylva
- 4. 1935 (Mladá Boleslav)
Spisovatelka a herečka, novinářka. Rodově pochází z Dolního Bousova. Její matka Sylva Daníčková (8. 11. 1909 – 30. 5. 1985) byla dcerou MUDr. Františka Vaňka. Po studiích historie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy spolupracovala na řadě velkých kulturních akcí (EXPO 1958 v Bruselu, Laterna magica, Semafor a Černé divadlo v Praze, Kinoautomat na Světové výstavě v Montrealu 1967). Působila v několika redakcích a nakladatelstvích, spolupracovala s mnoha novinami a časopisy (Zítřek, Mosty atd.), s filmem (např. Florenc 13.30) a rozhlasem, napsala a přeložila řadu knih (Opeřeného hada viděti, 1974 aj.) Nyní je zaměstnána v tiskovém oddělení Akademie věd České republiky. V listopadu 1989 jezdila se studenty i do Dolního Bousova informovat o bouřlivých událostech.
Uděleno r. 2015
Josef Vynikal
- 2. 1947 (Jičín) – 19. 12. 2018 (Dolní Bousov)
Starosta města, sportovec. Vystudoval Střední ekonomickou školu v Mladé Boleslavi, poté pracoval v mladoboleslavské Mototechně. Po revoluci v roce 1989 se stal předním představitelem místního Občanského fóra a hned následujícího roku byl jmenován do funkce starosty obnoveného města Dolního Bousova, v níž pak po dvacet let působil. Po dvě volební období byl i krajským zastupitelem za ODS. Spoluzakládal občanské sdružení, které usiluje o rekonstrukci kostela sv. Kateřiny. Josef Vynikal byl dlouholetý funkcionář Dolnobousovského SK, trenér mládeže, sám byl od mládí aktivní hráč fotbalu i hokeje. V 90. letech redigoval zpravodaj Bousovák. Byl bousovským patriotem, který pomohl uchovat řadu historických památek, dokumentů a fotografií.
Uděleno r. 2018
Jaroslav Bernart
- 5. 1941 (Dolní Bousov) – 21. 5. 2019 (Dolní Bousov)
Učitel, fotograf, sběratel. Po absolvování pedagogické školy v Lomnici nad Popelkou učil od roku 1963 s několika přestávkami (Horní Bousov, Obruby, Březno) v Dolním Bousově. V roce 1965 obnovil spolu s J. Žďárským a J. Kolátorem zpravodaj Bousovák. Výborný fotograf, pracovník Osvětové besedy, vydával fotonoviny, je autorem videokroniky dolnobousovské školy i města.
Uděleno za uchování historických dokumentů a dlouholeté fotografické dokumentování akcí ve městě 29. 5. 2023.
Uděleno r. 2023
Dvě desítky jmen, mezi nimi jediná žena. Zajímavé je, že T. G. Masarykovi bylo čestné občanství uděleno dvakrát – Dolní Bousov tedy má k září roku 2023 devatenáct čestných občanů.