Jan Kulhánek

25. 6. 1866 (Třebovětice) – 30. 8. 1939

Navštěvoval reálku a učitelský ústav v Jičíně, v letech 1919–1927 byl ředitelem školy v Dolním Bousově. Psal zde i městskou kroniku, dirigoval pěvecký sbor Stojmír a byl i jinak veřejně činný.


František Vaněk

28. 3. 1884 (Třeboň) – 6. 1. 1957 (Praha)

Lékař, po promoci pracoval ve Vídni, v Lublani a v Montfalcone. Po návratu z 1. světové války žil krátce v Turnově a od roku 1920 působil jako obvodní lékař v Dolním Bousově. Byl výborným hudebníkem, působil v pěveckém sboru Stojmír a v Mladoboleslavské filharmonii. Také se zajímal o šachy, o esperanto a působil v různých spolcích a v samosprávě obce. Byl i starostou Sokola, sportoval a zasloužil se o vybudování koupaliště. Za 2. světové války byl krátce vězněn, v květnu 1945 byl předsedou Revolučního národního výboru. Od roku 1946 pracoval v Nové Roli. S manželkou Emou (1888–1962) měl tři dcery – Sylvu Daníčkovou, Alenu Čepovou a Svatavu Vlčkovou.


Dr. Julius Grégr

19. 12. 1831 (Březhrad u Hradce Králové) – 4. 10. 1896 (Dol u Libčic nad Vltavou)

Český novinář a politik, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, zakladatel Národních listů, čestný občan Sobotky a Dolního Bousova.

Uděleno r. 1862


Maštálka Jindřich Gustav

22. 2. 1866 (Sobotka) – 9. 9. 1926 (Domousnice)

Vystudoval nižší gymnázium v Jičíně a Československu obchodní akademii v Praze, vzdělání si doplňoval i v cizině (Ženeva). V letech 1888–1908 byl městským tajemníkem v Sobotce, ale svými schopnostmi brzy přesáhl region. V letech 1891–1903 byl zvolen do Zemědělské rady pro Království české, v letech 1897–1918 působil jako poslanec říšského sněmu a v letech 1901–1913 byl i zemským poslancem. Zasloužil se o vybudování železniční tratě Mladá Boleslav – Stará Paka a o regulaci Klenice, založil i Strojní družstvo dolnobousovské. Důležité bylo i jeho působení v České průmyslové bance a ve správní radě Pražské akciové tiskárny. Politicky se hlásil k mladočechům. Za 1. světové války patřil k prorakouským politikům, v roce 1918 odešel z politického života. Žil potom převážně na svém velkostatku Domousnice, který koupil v roce 1917. Sem k němu jezdíval i jeho švagr, poslanec Josef Seifert (1870 – 1926, Domousnice). Od roku 1893 byl Maštálka jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru. Maštálkovo jméno nesla sobotecká hasičská župa, byl čestným občanem téměř všech obcí soboteckého okresu.

Uděleno r. 1906


Havlík František

5. 1. 1862 (Obruby) – 28. 2. 1938 (Vesec)

Rolník z Vesce, od roku 1899 starosta obce, v letech 1907–1928 starosta samosprávného okresu soboteckého. Působil i v okresním školním výboru, byl starostou Maštálkovy hasičské župy, předsedou okresního Hospodářského spolku, pracoval i v představenstvu Okresní záložny hospodářské atd. V roce 1928 byl jmenován čestným občanem většiny obcí kraje. V roce 1894 krátce redigoval Věstník sobotecký.

Uděleno r. 1928


Josef Halbich

cukrář na odpočinku, Dol. Bousov, čp 131

Uděleno 18. 12. 1936


Daníčková Sylva

10. 4. 1935 (Mladá Boleslav)

Spisovatelka a herečka, novinářka. Rodově pochází z Dolního Bousova. Její matka Sylva Daníčková (8. 11. 1909 – 30. 5. 1985) byla dcerou MUDr. Františka Vaňka. Po studiích historie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy spolupracovala na řadě velkých kulturních akcí (EXPO 1958 v Bruselu, Laterna magica, Semafor a Černé divadlo v Praze, Kinoautomat na Světové výstavě v Montrealu 1967). Působila v několika redakcích a nakladatelstvích, spolupracovala s mnoha novinami a časopisy (Zítřek, Mosty atd.), s filmem (např. Florenc 13.30) a rozhlasem, napsala a přeložila řadu knih (Opeřeného hada viděti, 1974 aj.) Nyní je zaměstnána v tiskovém oddělení Akademie věd České republiky. V listopadu 1989 jezdila se studenty i do Dolního Bousova informovat o bouřlivých událostech.

Uděleno r. 2015


Josef Vynikal

14. 2. 1947 (Jičín) – 19. 12. 2018 (Dolní Bousov)

Po volbách roku 1990 se stal prvním starostou města Dolní Bousov a zůstal jím dalších 20 let. Město v této době prošlo obdobím velkého rozkvětu, zvláště se zasloužil o obnovu kostela sv. Kateřiny a sousední fary a také o opětovné získání statutu města. Poté pracoval ve funkci místostarosty. Zároveň působil dlouhá léta jako fotbalový trenér mládeže Dolnobousovského SK.

Uděleno 28. 10. 2018


V roce 1919 byli vůdci národa, kteří stáli u zrodu státu, jmenováni čestnými občany města: Masaryk, Kramář, Klofáč, Habrman, Staněk, Tuzar a také spisovatel Alois Jirásek.
(zdroj: kniha Dolní Bousov – moje město)