Pavel Bobek (nar. 1937 Praha – 2013 Praha) – zpěvák, rodově pochází z Dolního Bousova, původním vzděláním inženýr architekt. Stál u počátků české beatové hudby na prahu 60. let. Jeho dědeček Matěj Bobek byl známým bousovským kapelníkem.
Sylva Daníčková (nar. 1935 Mladá Boleslav) – herečka, spisovatelka, překladatelka, novinářka. Rodově pochází z Dolního Bousova, je vnučkou MUDr. Františka Vaňka (1884-1957) oblíbeného bousovského lékaře, starosty Sokola, velitele města z května 1945 a čestného občana Dolního Bousova. Po studiích historie na filozofické fakultě UK se proslavila jako filmová herečka (hl. role ve filmu Florenc 13.30), herečka Semaforu, konferenciérka Laterny magiky na EXPO 1958 v Bruselu. Byla životní partnerkou Jiřího Šlitra. V listopadu 1989 jezdila se studenty i do Dolního Bousova informovat o revolučních událostech. V roce 2015 jí bylo uděleno čestné občanství Dolního Bousova.
Luděk Exner (1933 Dolní Bousov – 1995 Kosmonosy) – velký sportovec, hrál kopanou, ale hlavně hokej, až v úrovni první (nejvyšší) ligy. Za Dolní Bousov hrál hokej 11 sezón. Později působil jako trenér a mezinárodní hokejový rozhodčí. Jeho otec Václav Exner (1904 – 1941) byl pro odbojovou činnost popraven fašisty.
Otmar Homolka (1925 Odraneč – 1999 Karlovy Vary) – malíř, od dětství žil v Dolním Bousově, vystudoval reálku v Mladé Boleslavi a pedagogickou fakultu UK v Praze. Výtvarnou výchovu studoval u Karla Lidického a Cyrila Boudy. Učil na pedagogických školách. Výtvarnému umění se věnoval i teoreticky. Upořádal mnoho výstav, několikrát i v Dolním Bousově.
Josef Jakubec (nar. 1948 Dolní Bousov) – malíř, vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Mladé Boleslavi a dálkově dvouletý kurz výtvarné výchovy. Od roku 1990 je členem Unie výtvarných umělců. Samostatně vystavuje od roku 1983, píše i verše. Jeho retrospektivní výstava bude zahájena 1. 3. 2013 na bousovské radnici. Kresbou a malbou se zabývá i jeho manželka a dcera Pavla.
Jindřich Gustav Maštálka (1866 Sobotka – 1926 Domousnice) – politik a národohospodář. Přes 20 let byl poslancem říšského sněmu ve Vídni a 12 let zemským poslancem. Hlásil se k mladočechům. Působil v České průmyslové bance, v několika správních radách a v dalších významných funkcích. Za 1. světové války byl zastáncem zachování monarchie, a proto po roce 1918 odešel z politiky. Zasloužil se o vybudování železniční trati Mladá Boleslav – Stará Paka a o regulaci říčky Klenice. Od roku 1893 byl jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru. V roce 1917 koupil zámek a velkostatek Domousnice, kde pak žil až do své smrti. Vlivem špatných investic v posledních letech nakonec umírá zcela bez prostředků. Pochován je na soboteckém hřbitově. Jeho hrob zdobí busta vytvořená významným sochařem Josefem Drahoňovským.
Otýlie Sklenářová-Malá (1843 Vídeň – 1912 Praha) – první velká česká herečka, dcera vojenského lékaře Antonína Malého z Dolního Bousova, dětství prožila částečně u babičky v Dolním Bousově, kde se jako Vídeňačka naučila teprve česky. V letech 1863-1903 byla vynikající herečkou Prozatímního a Národního divadla v Praze. Její pomník se sochou Ladislava Šalouna stojí v Čelakovského sadech vedle Národního muzea. V roce 1865 vystoupila v Dolním Bousově při svěcení praporu pěveckého souboru Stojmír. Ve své knize Z mých pamětí, v kapitole Jak jsem se stala Češkou, na Dolní Bousov s dojetím vzpomíná.
Luděk Sobota (nar. 1943 Praha) – herec a komik, rodově pochází z Dolního Bousova. Hrál v ústeckém Kladivadle a liberecké Ypsilonce. V letech 1972-1990 byl členem divadla Semafor v Praze. Často hraje ve filmu (Jáchyme, hoď ho do stroje) a v televizi, vystupuje na estrádách jako bavič i zpěvák, napsal vzpomínkovou knihu Facky místo pohádek (1998), v níž vzpomíná i na Dolní Bousov.
Vítězslav Vejražka (1915 Dolní Bousov – 1973 Praha) – divadelní a filmový herec, absolvent pražské konzervatoře, hrál v Ostravě, v Brně a od roku 1941 v Praze. V letech 1948-1973 člen Národního divadla (v letech 1965-1969 zároveň šéf činohry). Jako přesvědčený komunista získal řadu ocenění (Řád práce, tituly zasloužilý a národní umělec), byl poslancem sněmovny lidu Federálního shromáždění. Jeho bratr Miroslav padl v 2. sv. válce jako letec RAF. Jejich otec František Vejražka byl průkopníkem sociální demokracie na Jičínsku a zakladatelem KSČ v Dolním Bousově. Matka hrála v místním ochotnickém spolku. Vztah Vítězslava Vejražky k rodnému městu byl chladný, odmítl i čestné občanství.
František Živný (nar. 1974 Dolní Bousov) – silák, sportovec v disciplíně přetlačovaná (armsport – páka) v nejtěžší kategorii. Vyučil se řezníkem, v roce 1996 se poprvé zúčastnil mistrovství České republiky, kde získal stříbrnou a bronzovou medaili. Od roku 1997 je třináctinásobným mistrem České republiky, dvojnásobným mistrem světa a šestinásobným vicemistrem Evropy. Stále závodí.